Poslední velký scénický projekt, který jsem realizoval se svým bratrem a sourozenci Issovými a tedy i poslední velká premiérová vernisáž. Tuto studii jsme vytvářeli částečně jako bod programu veletrhu vojenské výstroje států Nato, kterou poprvé produkoval dlouholetý kamarád Honza Sajdl. To co nás asi nejvíce překvapilo na samotné výstavě byl fakt, že při zařazení naší expozice mezi standardní expozice zúčastněných států byla velmi těžko k rozpoznání hranice, kde vlastně končí realita a začíná naše fanzazie a naopak, protože vojenská současnost už je sama o sobě dost bizardní a těžko ji přebít.
